Britská kočka je kompaktní, vyváženě stavěná a silná kočka se statnou a svalnatou postavou, širokým hrudníkem a silnýma, krátkýma a rovnýma nohama. Její ocas je silný a zakulacený.

Britská kočka má kulatý obličej s plnými tvářemi, širokou lebkou a s kostmi se zaoblenou strukturou. Hlavu nese krátký a tlustý krk. Nos by měl být krátký, široký a rovný. přechod čela v nos by neměl být zalomený, tedy žádný "stop", nýbrž lehce klenutý. Brada je plná, silná a široká. Uši jsou malé, ve svém základě široké, se zakulacenou špičkou. Oči jsou velké, kulaté, posazené daleko od sebe. (pozn. u britek, které chová naše stanice mají mít oči jasnou, zářivě oranžovou barvu, bez jakýchkoli barevných skvrn.)

Srst by měla být krátká, na dotek silná a vitální, tělesný stav by měl být perfektní a působit svěžím dojmem. U modrých koček má mít srst rovnoměrnou, spíše světlejší modrou barvu, u červených tečkovaných mají být na bocích a bříšku jasně ohraničené, tmavě červené skvrny a na hlavě charakteristická kresba ve tvaru písmene M. Standart želvovinové kočky předpokládá srst, složenou z černých a červených (popřípadě modrých a krémových) dílů.Rozvržení barev je u každé kočky zcela jedinečené, na výstavách se potom dává přednost co nejhustšímu "promelírování", velké skvrny nejsou žádoucí.

(zdroj: "Britská kočka, Ester Verhoef-Verhallen, 2003")

Poznámka - preferované barvy britských koček se liší podle organizací, ve kterých jsou registrovány a rovněž podle doby, ve které kočku vystavujeme, (dříve byla oblíbená sytě modrá, spíše tmavší barva, dnes velmi světlá modrá - mnohdy bývá na první pohled těžko určitelné, zda se jedná o lila nebo modrou). Stejně tak preference dalších tělesných znaků se časem mění (kdo si nalistuje starší literaturu, určitě si povšimne, že jednu dobu byly oblíbené tváře s téměř až "perským" profilem, od čehož se naštěstí dnes již pomalu ustupuje).

Stavba těla egyptské mau je podobna stavbě těla kočky habešské. Tělo působí elegantním a orientálním dojmem, musí být však zřetelně svalnatější a mírně hrubší, než u orientálních koček. Jemné a elegantní nohy jsou dlouhé a v dobrém poměru k tělu. Tlapky jsou malé a kompaktní, zadní nohy jsou delší, než přední, takže linie zad se směrem k ocasu zvedá.

Hlava je mírně klínovitá, poměrně velké uši jsou u báze široké a mají zaoblené vrcholky. Hřbet nosu je rovný a přechází do čela bez viditelného žlábku, žádnoucí je mírně klabonosý profil. Velké oči jsou mandlového tvaru a jejich barva se popisuje jako angreštová ("goosebery").

Jedním z nejnápadnějších znaků je výrazně tečkovaná tabby kresba, která nevznikla selekcí v plemenitbě, ale je s tímto plemenem již od počátku. Okrouhlé skvrny musí být co nejčistší a jasně ohraničené. Egyptská mau se vyskytuje ve třech různých barvách - bronzové, stříbrné a kouřové, velmi zřídka se rodí černě zbarvená koťata, která však nejsou FIFe uznána. Srst je krátká, lesklá a mnohem hrubší, než u britské kočky.

Egyptská mau je živá a aktivní a to nejen v mladém věku, dostatek předmětů k hraní a lezení je proto nezbytným vybavením domácnosti. Mau vyžaduje spoelčnost a špatně snáší samotu. Ráda se mazlí, vyžaduje hlazení a je velmi přítulná. Je velmi společenská a dobře vychází s ostatními kočkami, stejně jako s malými dětmi, se psy a podobně.

(zdroj: "Velká encyklopedie koček, Ester Verhoef-Verhallen, 2004")